Festival Let It Roll a parta kolem firmy Beatworx, která jej a i další hudební akce jako Imagination pořádá, má před sebou zlomový rok. Největší drum and bassový festival na světě se rozloučil se svou tradiční lokací z posledních let, s letištěm v Milovicích, a v příštím roce se bude konat na zcela novém místě. “Je to blíž města, takže i vybavenost pro naše návštěvníky bude mnohem lepší a zároveň na tom místě je voda, kanalizace, je tam elektřina, takže i pro nás je to určitě jednodušší,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu organizátor Let It Rollu Zdeněk Souček, který je na scéně znám jako DJ Suki. “Drum and bass má teďka po pandemii skvělý roky celosvětově. Dokonce i ta Amerika, kam se snažíme už několik let dostat, teďka hodně ožila a spousta umělců tam začíná jezdit na vlastní tours,” popisuje dnešní situaci. Kolik se na letním Let It Rollu protočí celkem peněz? Ovlivnila nějak inflace chuť k útratám návštěvníků? A jaké má Suki další plány s festivalem i dalším byznysem. To vše si poslechněte v podcastu.

Legacy startupista. To jest pojem, který není, pravda, všední, avšak který se mi zcela sám od sebe ocitl v hlavě v momentě, kdy jsme tento podcast domlouvali. Jana Řežába asi netřeba sáhodlouze představovat, tak jen ve stručnosti. Podnikat začal ve dvanácti letech, první peníze vydělal na obsahu pro mobilní telefony. Nejvýrazněji o sobě dal vědět počinem Socialbakers. Společnost, která se zabývala analýzou sociálních sítí, vyústila v roce 2020 v miliardový exit. V roce 2019 Řežáb společně s Cyrilem Hoschlem mladším založili startup Time is Ltd. Ten se zabýval produktivitou v korporacích, nicméně po pěti letech jej Řežáb letos na podzim zavřel. „Z osobních peněz mě to stálo 1,3 milionu eur… Jsem schopný relativně dlouhou dobu jít hlavou skrz zdi, ale i kdybych do toho dal všechno, čekala tam zeď ocelová,“ popisuje osmatřicetiletý podnikatel. Poslední rok nicméně v naprosté tichosti budoval nový projekt – startup Ravineo. O čem je? S jakou motivací se do něho pouští? Proč si myslí, že může být násobně větší než Socialbakers? Proč pěstuje pokojové květiny? Proč má v domě, který vlastní kavárnu? Dozvíte se v dnešním Forbes Byznys podcastu.

Čeští ovocnáři mají před sebou složitý rok, který mnohde rozhodne o jejich další existenci. A to zejména kvůli letošním mrazům, které na jaře v několika oblastech republiky spálily fakticky celou úrodu. Jednou z takto poškozených firem je i největší producent jablek v Česku Bohemia Apple, který má sady v okolí středočeské Tuchorazy. „Ročně vypěstujeme okolo čtrnácti až patnácti milionů kilo jablek a při prvních odhadech v dubnu jsme očekávali osmdesáti až stoprocentní poškození, což se nakonec potvrdilo,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéf Bohemia Apple Štěpán Chára. Podle něj se dopady mrazů začnou v českých obchodech projevovat během nadcházejícího jara, kdy čeští producenti včetně Bohemia Apple doprodají své zásoby z loňské sezóny. Jaká je budoucnost sadařství konkrétně v Tuchorazy? Na jaké cenové úrovně jablek se má český zákazník připravit? To vše i více si poslechněte v podcastu.

Dvě největší komerční televizní skupiny Česku zažívají z pohledu inzerentů úspěšný rok, když obě skupiny Prima a Nova se letos shodně přiblížily plné reklamní vyprodanosti. “Myslím, že letos je to poprvé v historii českého televizního trhu, kdy obě komerční televizní skupiny byly blízko vyprodanosti. Obě. Nejenom jedna,” říká šéf skupiny Prima Marek Singer, který byl hostem dalšího Forbes Byznys podcastu. I proto ostřílený manažer, který sedí v čele Primy už šestnáct let, očekává, že letos se jeho televizi zvednou o pár procent tržby, které loni dosáhly na 4,17 miliardy korun. Před jakými výzvami dnešní televize stojí? Kdy lidé přestanou vnímat rozdíl mezi televizí a videoslužbou? Proč si myslí, že se reklama začne místo věkových skupin cílit na sociální bubliny? To vše si poslechněte v podcastu.

„Trh je živý a jsme za to rádi,“ říká Petr Manda, vrchní ředitel Korporátního a institucionálního bankovnictví v ČSOB, podle něhož se česká ekonomika po delší době začíná nadechovat k růstu. Mluvil o tom v novém dílu Forbes BrandVoice podcastu. Optimismus vládne napříč celou ekonomikou, vidí následující období muž, který v jedné z největších bank v zemi rozhoduje o financování v řádech stovek miliard korun pro ty největší české i zahraniční korporace. Jako jeden z prvních tak Petr Manda obvykle ví, jaké plány a projekty se v českém byznysu rodí. „Pro příští rok vidíme zajímavou dynamiku i na straně vlády v oblasti infrastrukturních staveb. Firmy také investují do energetické transformace ve směru od uhlí k obnovitelným zdrojům energie,“ uvedl vrchní ředitel Korporátního a institucionálního bankovnictví. Mění byznysmeni názor na GreenDeal? Jak banka nahlíží na financování obranného průmyslu? A jaký úvěr by on sám nikdy nepodpořil? To vše se dozvíte v našem podcastu.

Americký výrobce polovodičů a čipů Onsemi právě nyní dojednává detaily pro doposud největší zahraniční investici v Česku v objemu 46 miliard korun. V současnosti se mezi zástupci státu a firmy řeší zejména konkrétní parametry investiční pobídky. “Nejsou jasné termíny, kdy přesně k podepsání smluv dojde. Dá se to očekávat během příštího roku,” uvádí v dalším Forbes Byznys podcastu viceprezident společnosti Onsemi a jednatel ON Semiconductor Czech Republic Aleš Cáb. “Je to obrovské PR pro Česko, které se tím dostane na radar světových firem, protože těch zemí, které umí čipy vyrábět, je málo,” říká k tomu Cáb, podle kterého se světová poptávka po čipech do konce této dekády zdvojnásobí. V rožnovské továrně vznikly už zhruba tři stovky technologických patentů, do kterých průběžně tečou miliardy. “V posledních třech letech jsme například do technologií karbidu křemíku investovali zhruba dvanáct miliard korun. Je to technologie, v které jsme ve světě na špici,” dodává v podcastu Cáb. O jakou technologii, se kterou chce české Onsemi ve světě prorazit, konkrétně jde? Kdy do Rožnova opravdu začnou téct slíbené miliardy? A co to bude znamenat pro samotné město? O tom všem jsme se bavili v podcastu.

Sdílené koloběžky a kola Lime po celém světě najezdily dohromady už přes 700 milionů kilometrů, jen v Praze to loni bylo přes tři miliony kilometrů. Americký startup pohybující se v segmentu sdílené mobility má v české metropoli dnes dva a půl tisíce koloběžek a několik stovek elektrokol. V ulicích budou i přes zimu. A v případě kol Lime do Prahy během podzimu rozmístí kola novější elektrokola, konkrétně čtvrté generace. Sdílená kola a koloběžky zaparkované v ulicích rozdělují společnost a úkolem Václava Petra je domluvit s jednotlivými městy či jejich částmi zejména na porušování zákazu jízdy na chodníku a systému parkování. V tom už se podle Petra situace zlepšuje i díky tomu, že se Praha vydala cestou systému parkovacích míst. “Vyznačená parkovací infrastruktura parkovací je to hlavní,” říká. Jaká maximální vzdálenost mezi parkovacími místy musí být, aby je uživatelé využívali? Jezdí na Limu více zahraniční turisti, nebo Češi? Bude někdy Lime integrovaný do Lítačky? To vše si poslechněte v podcastu.

Česko se zlepší, až se změní přemýšlení úředníků. Alespoň podle Milana Kratiny, spolumajitele mnohamiliardového kolosu Accolade, který v sedmi evropských zemích investuje do výstavby průmyslových nemovitostí. „Motivací úředníků by mělo být podporuj, povoluj. My chceme po státní správě jen to, aby se chovala v mezích zákona,“ prohlásil Kratina na čtvrteční konferenci Lepší Česko v Karlových Varech a své tvrzení doložil příběhem z nedávné doby, který dostal nečekanou, až absurdní zápletku.

Česko zastupovala na misi ve Světové bance a nyní nabízí recept na vyšší prosperitu. Podle renomované ekonomky Jany Matesové se skrývá v reformě státní správy a hlavně přemýšlení jejích zaměstnanců. „Nesmějí mluvit do toho, co jim nepřísluší,“ řekla na konferenci českého Forbesu Lepší Česko. „I když do Strakovy akademie přijdou politici se spoustu plánů, padne na ně brzy deka. A to je státní správa, zažila jsem si to sama,“ vzpomínala Matesová. „Úředníci vám už během prvních dnů dokážou ukázat, co vše nejde. Já bych pro Česko použila právě slogan – ,To nejde‘. Případně – ,Takhle to stačí. Vždycky se to tak dělalo, tak proč to budeme měnit?‘“ Dalšími hosty v politickém bloku z konference Lepší Česko byli hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, předseda stínové vlády Karel Havlíček a ministr dopravy Martin Kupka.

Do čela ČSOB usedl Aleš Blažek před více než dvěma lety. V době, kdy se ekonomika teprve vzpamatovávala z pandemie, jen několik týdnů po vypuknutí války na Ukrajině a krátce před energetickou krizí a dvojcifernou inflací. Turbulentní časy však největší tuzemská bankovní skupina ustála a spolu s dalšími bankovními domy na trhu sehrála zásadní roli ve stabilizaci hospodářství. Nyní se podle Blažka tuzemská ekonomika zotavuje, a pozitivní trend odrážejí také samotné výsledky banky. Čistý zisk skupiny ČSOB stoupl v prvním pololetí meziročně o dvě procenta na 9,5 miliardy korun, objem jí spravovaných aktiv vzrostl o patnáct procent na 390 miliard korun. „V této chvíli má česká ekonomika našlápnuto k jednoprocentnímu růstu HDP a samozřejmě bychom si všichni přáli, aby to bylo vyšší,“ říká generální ředitel banky. „Na druhou stranu vidíme, že se zvyšuje aktivita našich klientů, jak soukromých, tak korporátních, a věříme tomu, že příští rok přinese větší ekonomické oživení. Zásadní však je, jak budou fungovat ekonomiky kolem nás,“ přibližuje v podcastu. Jak je na tom dnes tuzemská ekonomika a co přinesou příští měsíce? Jak jsou na tom Češi s investicemi a proč geopolitická situace nutí banky přehodnocovat své priority? To vše jsme probírali v nejnovějším Byznys podcastu.

Mezigenerační konflikt v oblasti názorů, životních postojů, hodnot a životního stylu tady byl vždy. Současné mladé generaci to ovšem není lhostejné. „Rádi bychom to změnili. Když ale mladí lidé mluví, starší odcházejí,“ posteskl si za mladou generaci producent a zakladatel platformy Impakt Šimon Šebek na konferenci Forbes Lepší Česko. Podle Šebka je největším problémem to, že spolu mladá a starší generace nekomunikují. „Pokud nějaký dialog probíhá, tak se děje izolovaně. V tomhle směru jsme proti Evropě hodně zaostalí,“ rozvíjí svou myšlenku Šebek. Důležité je podle něj mít prostředí, kde se generace setkávají. A pokud je to prostředí, kde se obě generace cítí dobře, tak je větší šance na vznik dialogu. „Mezigenerační diskuse musí být víc a je třeba ji podporovat,“ přidává se student, podnikatel a člen Impaktu Jakub Čech, podle kterého je největším problémem dnešních mladých lidí nedostupné bydlení. „S tím souvisí i neochota politiků dívat se do budoucnosti nad rámec svého politického období,“ konstatuje mladý podnikatel. Oba řečníci se dostali také k mladým lidem a práci. „Generace mezi dvaceti a třiceti lety vyžaduje jiný přístup. Někteří manažeři si na to ale ještě nezvykli. Mladí lidé můžou i dost makat, ale zaměstnavatel jim musí vytvořit vhodné podmínky, motivovat je a musí se také naučit se k nim chovat jinak, než byly předchozí generace zvyklé,“ je přesvědčený Čech.