Lenka Zlámalová se jako hlavní komentátorka CNC dlouhodobě zabývá ekonomikou a politikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících v České republice. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Následně zastávala pozici hlavní analytičky Hospodářských novin a Lidových novin. Pravidelně vystupuje ve zpravodajských pořadech České televize a Českého rozhlasu. V tomto díle podcastu se Štěpán Křeček spolu s Lenkou Zlámalovou zaměřil na klíčová témata americké politiky a ekonomiky. Rozhovor se věnuje životu ve Spojených státech a aktuálním změnám na tamní politické scéně, s důrazem na růst podpory Trumpa v technologickém sektoru a proměny stranických ideologií. Diskutuje se také o vládě Joea Bidena, Trumpově vztahu s Ruskem, otázkách migrace a ekonomických programech prezidentských kandidátů.

Filip Matějka vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově a získal doktorát z aplikované matematiky na Princetonské univerzitě v USA. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. K ekonomii přešel na začátku doktorských studiích na Princetonu. Studuje zejména makroekonomii, ekonomickou teorii, ekonomii informací a behaviorální ekonomii. V roce 2015 získal jako první český ekonom Starting grant Evropské výzkumné rady ERC. V tomto díle Štěpán Křeček diskutuje s Filipem Matějkou o budoucnosti evropského technologického sektoru a snahách dohnat ztráty vůči USA a Asii. V rozhovoru se řeší také otázky ohledně budování jednotného evropského trhu a problematiky rostoucího zadlužování Česka i celé Evropy. Zmíněna byla také specifika řecké dluhové krize a celosvětového zadlužování.

Miroslav Singer je český ekonom, v letech 2010–2016 byl guvernérem České národní banky. Od roku 2017 působí jako ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding, od ledna 2018 je rovněž členem výkonného výboru. V tomto díle Štěpán Křeček diskutoval s Miroslavem Singerem o nastavení základních úrokových sazeb a tlacích politiků na centrální banky. Debata se zaměřila na konflikty českých politiků s vedením České národní banky, a také na aktuální situaci kolem snižování úrokových sazeb v Česku. V závěru se diskuse zaměřila na kondici soukromého a státního sektoru, včetně významu státního sektoru, jeho financování a přínosu pro ekonomiku.

Lenka Zlámalová se jako hlavní komentátorka CNC dlouhodobě zabývá ekonomikou a politikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících v České republice. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Následně zastávala pozici hlavní analytičky Hospodářských novin a Lidových novin. Pravidelně vystupuje ve zpravodajských pořadech České televize a Českého rozhlasu. V tomto díle Štěpán Křeček probíral s Lenkou Zlámalovou aktuální stav Evropské unie a její výzvy, včetně problémů automobilového průmyslu a porovnání ekonomické síly Evropy a USA. Dále se diskutovalo o krizi, kterou Evropa prochází, a jak migrace může sloužit jako páka pro výjimky v EU. V závěru byl velkým tématem i dopad byrokracie a regulací na kondici evropské ekonomiky.

Přinášíme vám 157. díl podcastu OFFLINE Štěpána Křečka. Ondřej Boháč je český geograf a manažer. Od března 2017 je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Od roku 2006 pracoval jako student na pražském magistrátu ve funkci koordinátora Geograckého Informačního Systému, posléze se v roce 2011 stal poradcem prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka, a když se tento stal v roce 2013 pražským primátorem, stanul Boháč ve funkci ředitele kanceláře primátora. V roce 2015 se stal zástupcem ředitele IPR a následně byl v prosinci 2016 jmenován šéfem institutu, funkce se ujal v roce 2017. V tomto díle Štěpán Křeček probíral klíčové stavební projekty, na kterých se v Praze aktuálně pracuje, případně se k nim teprve schyluje. Řeč tedy byla o revitalizaci Masarykova nádraží, Václavského náměstí, ale také o stavbě metra D. Kdy bude dostavěn pražský okruh a jak moc ovlivňují plánování Prahy památkáři? To si poslechněte.

Miroslav Bárta vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor egyptologie. Intenzivně se zabývá vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona. Je držitelem řady ocenění a autorem mnoha úspěšných knih. V tomto díle se Štěpán Křeček se svým hostem zaměřil na téma kolapsu civilizace. Diskutovali o vývoji evropské civilizace v posledních staletích a jaké výzvy ji čekají v budoucnosti. Hovořili také o možném kolapsu západních civilizací a zda by případný pád civilizace mohl Evropě prospět. Věnovali se také otázkám, co rozhoduje konflikty ve světě a jak Green Deal může být cestou k nezávislosti na diktátorských režimech.

Ondřej Boháč je český geograf a manažer. Od března 2017 je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Od roku 2006 pracoval jako student na pražském magistrátu ve funkci koordinátora Geograckého Informačního Systému, posléze se v roce 2011 stal poradcem prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka, a když se tento stal v roce 2013 pražským primátorem, stanul Boháč ve funkci ředitele kanceláře primátora. V roce 2015 se stal zástupcem ředitele IPR a následně byl v prosinci 2016 jmenován šéfem institutu, funkce se ujal v roce 2017. V tomto díle Štěpán Křeček probíral nedostupnost bydlení v hlavním městě Praze a také vývoj cen nemovitostí. Jak moc brání památkáři rozvoji Prahy, jak je na tom stavební řízení v Česku a hrozí, že v budoucnosti bude Praha jen pro bohaté? To vše se dozvíte!

Marek Orko Vácha je katolický kněz, teolog, skaut a také molekulární biolog. Specializuje se na otázky evoluční biologie, lékařské a environmentální etiky. Slouží jako farář lechovické farnosti a od října 2007 také jako farní vikář – kaplan, Římskokatolické akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Na akademické půdě působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, na které byl v letech 2010–2022 předsedou akademického senátu. V tomto díle se Štěpán Křeček bavil se svým hostem o tom, jak nebezpečná mohou být absurdní témata v těžkých časech, jak velký vliv má hybridní válka na Západ, ale taký vliv má dnešní uspěchaná doba na jedince. Řešila se ale také církev z trochu netradičního pohledu. Kdybychom objevili inteligentní život ve vesmíru, jaké by vyznával náboženství?

Miroslav Bárta vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor egyptologie. Intenzivně se zabývá vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona. Je držitelem řady ocenění a autorem mnoha úspěšných knih. V tomto díle se Štěpán Křeček bavil se svým hostem o tom, kam se aktuálně stáčí evropská politika a jak se daří zemím Evropské unie bojovat s migrací. Řeč ale byla také o ekonomice Spojených států amerických, které dominují v rámci globálního obchodu i přesto, že jejich ekonomika je v obrovských dluzích.

Do dalšího dílu podcastu Offline Štěpána Křečka přijal pozvání katolický kněz, teolog a molekulární biolog Marek Orko Vácha. Jak moc si jsou lidé na planetě Zemi příbuzní? Škodí nám přebytek a hojnost? O tom všem se diskutovalo v nové epizodě.

Tomáš Prouza je viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Dříve působil jako náměstek ministra financí a také jako národní koordinátor pro zavedení eura v České republice. V tomto díle přišla řeč na to, jaké ceny potravin máme v České republice v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, jestli se u nás jídlem plýtvá, ale také třeba jak je na tom tuzemský cestovní ruch.