Konec povinných kastrací v Česku. Ústavní soud se před nedávnem zastal přelomovým nálezem trans lidí. Co s tím teď budou dělat politici? Kdy přepíšou zákony? A jak velká to bude změna? Téma pro Annu Košlerovou, redaktorku webu iRozhlas.cz. Ptá se Matěj Skalický.

Měli jste někdy pocit, že vám někdo něco našeptává, že slyšíte nějaký vnitřní hlas? Nemějte obavy, neznamená to, že trpíte schizofrenií. Alespoň to tvrdí odborníci. Podle nich je slyšení hlasů smysluplná reakce na šílené životní okolnosti. „Hlasy se automaticky nerovnají nějaký problém. Většina lidí, kteří slyší hlasy, co ostatní neslyší, většinou dokáže tu zkušenost uchopit a spojit s nějakou životní událostí,“ říká psycholog a antropolog Adi Hasanbašić.

Čtyři dekády komunistické historie našeho státu mají na svém kontě řadu nevinných obětí, bezpráví a nespravedlností, ostatně tak jak tomu v totalitních státech bývá. Kdo není s námi, je proti nám, i takový byl slogan doby. Řada křiklavých případů ovšem v některých obdobích i samotné komunisty přivedla k rozhodnutí, že je třeba napravit alespoň něco. Procesy nazývané „rehabilitační“ měly pojmenovat nejen nespravedlnosti, ale také očistit jména odsouzených.

Co stojí za lepšími výsledky maturitních didaktických testů z českého jazyka a matematiky ve srovnání s loňským rokem? Čím hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu odůvodňuje žádost o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás a představitele Izraele? Proč bude prezidenta Petra Pavla zajímat jak se v novém státním rozpočtu budou odrážet priority vládní koalice? Poslechněte si odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.

Inflace v dubnu zrychlila výrazněji, než stát očekával. Co je hlavním důvodem? A jak bude reagovat Česká národní banka? „Důležitý je i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování úrokových sazeb,“ přiznává v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).

Podle Eurobarometru hlavní témata voleb do Evropského parlamentu jsou obrana, migrace a energetická nezávislost. Posloucháme-li výroky našich kandidátů, a to dokonce i těch demokratických, zjistíme, že v Bruselu chtějí jít často proti proudu, prosazovat národní zájmy, bojovat za vlast, což znamená zastavit migraci, stop zákazu spalovacích motorů, tedy zastavit zelené šílenství a nepřipustit právo veta či hájit suverenitu.

Stejně jako v řadě jiných evropských zemí také v Česku začala debata, zda bychom měli pomoci Ukrajině vracet bojeschopné muže do vlasti. Bezesporu jde o mimořádně citlivé a morálně vypjaté téma, které u nás neváhal rozvířit poslanec a kandidát do eurovoleb za TOP 09 Ondřej Kolář, když prohlásil:

Náhlá smrt nejvyšších politických představitelů je něco, na co se žádný stát nedokáže tak docela připravit. Havárie íránského prezidenta Ebrahíma Raísího navíc přichází v době, která je pro jeho zemi velmi citlivá.

Evropská centrální banka začátkem června s největší pravděpodobností dál sníží úrokové sazby. Člověku, který žije v České republice, která si bedlivě chrání svoji korunu, by tato informace rozhodně neměla ujít. Už proto, že se může stát, že záhy jej bude víc zajímat, co se děje v Evropě než v Praze Na Příkopech, kde sídlí Česká národní banka.

Máme vracet bojeschopné Ukrajince z Čech na frontu? Paradoxy volební kampaně do Evropského parlamentu. Cesta k usmíření ve slovenské společnosti bude hodně křivolaká. Inflace a silná koruna. Čína se obléká do zelené. Na rozkaz i dobrovolně.