Etanol je přirozeně přítomen v téměř každém ekosystému na světě. V palmovém ovoci v Panamě vědci naměřili dokonce 10,2 procent alkoholu. Hmyz zajímá etanol zvláště kvůli jeho energetické hodnotě, živočichové ale alkohol někdy vyhledávají kvůli požitku z něj. „Alkohol je dobře dostupná energie,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus entomolog Robert Tropek. Podle zápachu zrajícího nebo zkvašeného ovoce se živočichové v evoluci naučili hledat místa, kde je hodně cukru.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Několikacentimetrová asijská stromová žába se dokáže rozmnožovat i v malých rezervoárech vody, třeba v dutině stromů nebo v bambusovém pařízku. Teprve nedávno vědci zjistili, že si moč a exkrementy uchovává ve střevě, aby nekontaminovala vodu.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhohor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak zaznělo v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kmenové buňky jsou důležitým oborem pro medicínský výzkum. Badatelé z Connecticutu upozornili na jejich význam také u rostlin. Ovlivňují totiž to, zda se u rostliny vyvine slabší, nebo silnější stonek a u stromů kmen.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci z univerzity v Marylandu prozkoumali 3775 let starý špalek, který vykopali z půdy v Quebecku. Pochází ze severoamerického druhu jalovce a je v tak dobrém stavu, že by se z něj dal vyrobit nábytek. Navíc jde o skvělý rezervoár oxidu uhličitého, což odborníky i inovátory inspiruje k nové metodě snižování emisí.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký kaprovec velkoústý (Ictiobus cyprinellus) je doma v Minnesotě, je podobný našemu kaprovi, ale jeho průměrný věk je 75 let. Jsou známí i kaprovci, kteří se dožili více než 100 let. Nedělá jim potíž migrovat a třít se podle plánu, ale potěr se často nedožije dospělosti. Co všechno dokáže tato téměř stoletá ryba? O tom se mluvilo na živém natáčení Laboratoře na Noci vědců.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povodně ohrožují i zdroje pitné vody. Irští vědci představili novou terénní metodu, jak měřit její znečištění bakteriemi. Má odhalit jednu z nejnebezpečnějších variant bakterie E. coli zvanou STEC. „Máme šanci to zjistit jedině PCR metodami, které známe třeba z monitoringu covidu,“ upozorňuje chemička a odbornice na životní prostředí Petra Innemanová.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Senzory ultrafialového světla jsou mnohem účinnější, když je na čtvrt hodiny vystavíme parám z octa. Výrazně v nich zlepšuje vodivost. Objev australských vědců může způsobit průlom v elektronice.

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.