Satelitní navigace, telekomunikace a pozorování Země dnes tvoří „neviditelnou infrastrukturu“, na níž stojí ekonomika i běžný život – od dopravy přes finance po krizové řízení. Závislost společnosti však přináší i zranitelnosti: geopolitická rizika, kybernetické útoky či otázky kosmického smetí. Jakou roli v tom všem hraje nastupující soukromý sektor a jak odpovídá právo a regulace? Své perspektivy uvedli doc. Bohumil Doboš (FSV UK) a prof. Jakub Handrlica (PF UK). Následovala diskuse s publikem i pozvanými hosty z výzkumu, veřejné správy či byznysu. Moderovala Martina Mašková (Český rozhlas).

Demokracie dnes čelí zásadním výzvám: polarizaci společnosti, nárůstu populismu a tlaku dezinformací a hybridních hrozeb. Tyto jevy oslabují její stabilitu a narušují důvěru občanů v demokratické instituce. Jaké základy jsou proto nezbytné, aby společnost zůstala soudržná, otevřená a odolná? A jakou roli v tom hrají ústava, identita, média a vzdělávání? Tomáš Dumbrovský z Právnické fakulty UK představí, jak může ústava fungovat nejen jako právní norma, ale i jako rámec pro formování kolektivní identity. Zaměří se na to, jak je ústava schopná posilovat soudržnost společnosti a nabízet alternativu vůči exkluzivním identitám založeným na populismu či nacionalismu. Věra Jourová, prorektorka UK, naváže pohledem na současná ohrožení liberální demokracie, důsledky eroze důvěry v demokratické instituce a možnosti, jak ji obnovit tváří v tvář dezinformacím a hybridním hrozbám. Společně budou hledat odpovědi na to, co může držet naši společnost pohromadě i v čase rostoucích tlaků. Večerem Vás provede moderátorka Martina Mašková z Českého rozhlasu.

Nedostupnost bydlení se stává jedním z klíčových problémů, kterým čelí obyvatelé rostoucích měst i menších obcí. Ceny nemovitostí i nájmů rostou, zatímco dostupnost kvalitního a cenově přijatelného bydlení se pro mnoho lidí stává stále vzdálenější. Jaké jsou příčiny této situace? Jakou roli hrají veřejné politiky, trh, urbanistické plánování nebo sociální nerovnosti? A jaké cesty k řešení se nabízejí? Eliška Vejchodská z Fakulty sociálních věd UK nabídne pohled na ekonomické faktory ovlivňující trh s bydlením, způsoby měření jeho dostupnosti a na to, jak se proměňuje životní úroveň v kontextu rostoucích nákladů na bydlení. Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty UK doplní téma z perspektivy urbanistického plánování. Večerem Vás provede moderátor Filip Rambousek.

Válka nekončí posledním výstřelem – její ozvěny přetrvávají v myslích jednotlivců i v kolektivní paměti celé společnosti. Jak si ale připomínáme minulost dnes? Jak druhá světová válka a holocaust žijí dál v našem historickém vědomí, ve školních učebnicích i ve veřejném prostoru? Hana Kubátová z Fakulty sociálních věd UK a Petr Koura z Pedagogické fakulty UK se zaměří na to, jak se proměňuje společenské vnímání druhé světové války a holocaustu, jakou roli hraje školní výuka při utváření kolektivní paměti a jak minulost ovlivňuje naši současnost. Budeme mluvit o tom, proč si některé události připomínáme znovu a znovu, zatímco jiné se z paměti vytrácejí – a co to vypovídá o nás jako společnosti. Po úvodních příspěvcích následuje otevřená debata, do které se zapojili nejen odborníci, ale i zástupci státní správy, občanské společnosti a široká veřejnost. Večerem Vás provede moderátor Filip Rambousek

Moderní průmysl čelí zásadní výzvě: jak skloubit ekonomický růst s ochranou životního prostředí? Firmy slibují udržitelnost, ale kde končí odpovědnost a začíná greenwashing? Jaké strategie mohou skutečně pomoci snížit dopad průmyslové výroby na planetu? Může být průmysl efektivní a zároveň šetrný k životnímu prostředí? Miroslav Havránek a Petra Koudelková nabídnou své pohledy na to, jak může průmysl reagovat na klimatické výzvy, jak se v praxi uplatňují principy udržitelnosti, a jakou roli v celém procesu hrají média a marketing - od komunikace zelených řešení, po rizika manipulace s veřejným míněním. Po úvodních příspěvcích následuje otevřená diskuse, do které se zapojili nejen vědci, ale také zástupci veřejné správy, občanské společnosti, průmyslu i široké veřejnosti. Diskusí vás provede moderátorka Martina Mašková z Českého rozhlasu.

Lidský mozek a mozek octomilek toho mají překvapivě mnoho společného. Díky tomu lze zkoumat genetické podmínění některých vývojových odlišností na daleko jednodušším modelu. Více o tomto fascinujícím výzkumu nám poví Michaela Fencková z PřF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hosté: Michaela Fencková, PřF Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích Vstupné: zdarma FB událost: https://www.facebook.com/events/734894548787579 Anotace přednášky:Mozek je fascinující orgán. Ani nejpokročilejší formy umělé inteligence ho nedokáží plně nahradit. Zároveň je velice křehký. Mutace v jediném genu může závažně ovlivnit jeho funkci a způsobit poruchu autistického spektra či intelektu. Přijďte si poslechnout jakými mechanismy mozek zpracovává informace, jak nám k jejich pochopení pomáhá octomilka a co se stane, když se tyto mechanismy naruší. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

O lidském pohlaví rozhoduje přítomnost jediného chromosomu, u některých skupin živočichů pak i třeba pouhá teplota prostředí. Jak je to s genderem, někdy překládaným do češtiny jako sociální pohlaví? Nakolik to, jaké máme pohlaví, určuje náš osud? A jsou všechny rozdíly mezi muži a ženami dané a neměnné nebo existují i takové, které jsou proměnlivé a od pohlaví odvozené jen zdánlivě? Termín: 19. 2. 2023 (pondělí), 19:00 Místo: Kampus Hybernská, Hybernská 4, Praha Hosté: Lukáš Kratochvíl z PřF UK a Pavla Špondrová z FF UK * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Stejně jako v jiných oblastech, je i v poškozování přírody lidstvo velmi vynalézavé. Co se s tím dá dělat? Více nám poví Tomáš Cajthaml a Lucie Buchbauerová z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty UK. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Omlouváme se za zhoršenou kvalitu první části přednášky. Jazyk se učíme, ještě než spatříme světlo světa, a to poslechem. Když pak prohlédneme, můžeme se směle vrhnout i do čtení. Jak se z nemluvňat stávají rodilí mluvčí? A jak z mluvčích první čtenáři? A jak čtení prožívají? KATEŘINA CHLÁDKOVÁ: JAK SE UČÍME MATEŘSKÝ JAZYK Vývoj jazyka a řeči začíná ještě předtím, než se člověk narodí. Během prvních měsíců až roků života si dítě osvojí poměrně sofistikované jazykové reprezentace a kompetence. Představím trajektorii vývoje jazyka u malých dětí a současně také behaviorální a eurozobrazovací metody, kterými vývoj jazyka u nejmenších měříme. Ve srovnání s mateřským jazykem se člověk další jazyky učí s větším úsilím a téměř vždy menším úspěchem. Nabídnu body k zamyšlení a k diskuzi čím tento rozkol mezi učením se mateřského a cizího jazyka může být způsoben a jak (jestli vůbec) jej lze překonat ANEŽKA KUZMIČOVÁ: KDYŽ SE ZAČTU: ČTENÍ A PŘÍBĚHY OČIMA DĚTÍ Představím výzkum dětského čtení, který se netradičně zaměřuje na prožitek spíše než na výkon a který děti zapojuje jako spolutvůrce výzkumné situace. Co to znamená se začíst? Kdo je podle dětí dobrý čtenář? A proč nás to má zajímat? * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

For the first time in its history, Science Café will be held in English. Our two guests, prof. Petr Pyšek and prof. Dave Richardson will present the global problem of plant invasions, which threaten not only natural ecosystems but also human well-being. PETR PYŠEK: SOME THINGS WERE BETTER LOST THAN FOUND: PLANT INVASIONS IN THE CURRENT WORLD Biological invasions are a global consequence of an increasingly connected world and the rise in human population size. The number of species introduced outside their native distribution range where they successfully naturalized is rapidly increasing, currently exceeding 4% of the world flora. Many naturalized species become invasive, spread rapidly and cause significant harm by disrupting natural habitats, reducing the number of native species, increasing the risk of native species extinction, and altering how ecosystems work by changing nutrient levels and water regime. The talk will demonstrate how we understand the historical processes of human-caused plant exchange between continents and mechanisms that determine the current spread of plants beyond their original ranges. DAVE M. RICHARDSON: SOUTH AFRICA: DONOR OF SOME NOTABLE PLANT INVADERS TO THE WORLD, BUT WORLD CAPITAL OF INVASIVE TREES & SHRUBS South Africa is home to more than 22 000 native seed plants. The local environment has acted as a “factory” for the evolution of species that are well equipped to become invasive when transferred to other parts of the world. Over 1000 South African native plant species are “naturalised” outside their native range and 80 species are invasive. Two groups then are especially successful as invasive species: grasses and geophytes. South Africa has also received invasive plants from many taxonomic groups and from many regions of the world, but the country’s invasive flora is dominated by alien tree species (a third of the 759 known naturalized species are trees). South Africa has been called “the world capital of tree invasions”. The talk explores the history of introductions of alien trees, and the spectacular success of some species. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

V rámci našeho partnerství se společností LMC pořádáme výjimečné Science Café přímo v prostorách jejího sídla v Holešovicích. A téma? Umělá inteligence. THEaiTRE – umělá inteligence jako dramatik. Jak naučit umělou inteligenci generovat scénáře divadelních her a jaké profese to do budoucna ovlivní. Termín: 2. 11. 2022 (středa), 18:00 Místo: LMC, Menclova 2538/2, Praha Host: Rudolf Rosa, Ph.D. / Ústav formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Vstupné: volné, ale nutná registrace FB událost: https://www.facebook.com/events/665613224986015 Do Švandova divadla můžete zajít na představení “AI: Když robot píše hru”. Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval nástroj THEaiTRobot, založený na jazykovém modelu GPT-2 od konsorcia OpenAI. Na Science Café se dozvíte, jak tento nástroj funguje, jaké má limity, jaký má do budoucna potenciál a uvidíte i videoukázku z divadelní hry. Pomocí THEaiTRobota si můžete zkusit vygenerovat vlastní divadelní hru klidně hned na https://theaitre.com/demo * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz